Jal jsem se na mém blogu pochlubit se školním cvičením, jehož výroby jsem se také víceméně účastnil a mimo jiné vyráběl titulky, do kterých jsem se zapomněl jako produkční napsat :-D.
Jde o naše první praktické cvičení - tzv: postup práce.
Tak tady je:
Nesnáším věci bez fulltextovýho vyhledávání a věci, který nejdou prozvonit...
26. června 2007
19. května 2007
Mannheim Visite
Ich war zu Mannheim zu besuchen meine liebste Liebe Verunka.
(...možná, že to je nesmysl, ale na svou obhajobu musím uvést, že neumím německy... :-)
Takže tak, no. Co dodat...? Já jsem spíš na ty fotky, než na ty slohy, tak spíš pár obrázků a k nim několik slov. Tak to nahoře jsem já a Verunka.. :-D
Tohle je parčík a věžička - věžička je (prý) geniální orientační bod pro pozdní návrat z večerních posezení a potančení. Verunčina kolej je přímo u věže, takže zabloudit nemůže ani ženská...
Wasserturm - jedna z dominant Mannheimu. Ještě je tu zámek, ale ten je moc velkej a na fotku se nevejde... :-(. Mám tu věž vyfocenou asi dvacetkrát, protože první dva dny návštěvy bylo dost hnusně, ale já stejně udělal asi deset fotek, no a když se pak vyjasnilo, nemohl jsem si nechat ujít možnost vyfotit si jí před modrou oblohou... Takže všechny fotky mám ve dvojím provedení - jednou před bílým a jednou před modrým pozadím (...a můžu si tam teď naklíčovat úplně cokoli :-D...)
Jedna noční ulice... (na večerní fotky jsou holt trochu zatíženej...) Je to pěší zóna a nijak se nejmenuje. V centru Mannheimu nemaj názvy ulic, ale jen "kvadráty" - tak například Olga bydlí na J7. (srovnej mapu Mannheimu s šachovnicí, nebo mapou Terezína...)

Ve čtvrtek měl Zdeněk narozky, a tak jsme vyrazili s Olgou a Zdeňkem na kulečník - byl to nějakej tureckej billiard club, kam se prej sami báli... Club byl celkem fajn a kulečník taky. Číšník se mi zamiloval do Verunky, a tak jsme nemuseli platit žádný panáky. Prima... (...a ani nechtěl číslo :-).
...tohle je fotečka z jednoho klubíku, kde jsme se taky stavovali - taková veselá.
No.. dnes večer jdeme na Open Air studenten party na zámek, tak jsem zvědav, co němci předvedou. Zítra už bohužel frčím domu, takže jestli bude nějakej post o party na zámku, bude už z Prahy. Byla to fajn dovča - v podstatě tejden totální flákárny.. :-). Tak uvidíme, kdy se dokopu k dalšímu postu.
Guten Tag, Einbahn!
(...možná, že to je nesmysl, ale na svou obhajobu musím uvést, že neumím německy... :-)
Ve čtvrtek měl Zdeněk narozky, a tak jsme vyrazili s Olgou a Zdeňkem na kulečník - byl to nějakej tureckej billiard club, kam se prej sami báli... Club byl celkem fajn a kulečník taky. Číšník se mi zamiloval do Verunky, a tak jsme nemuseli platit žádný panáky. Prima... (...a ani nechtěl číslo :-).
No.. dnes večer jdeme na Open Air studenten party na zámek, tak jsem zvědav, co němci předvedou. Zítra už bohužel frčím domu, takže jestli bude nějakej post o party na zámku, bude už z Prahy. Byla to fajn dovča - v podstatě tejden totální flákárny.. :-). Tak uvidíme, kdy se dokopu k dalšímu postu.
Guten Tag, Einbahn!
7. dubna 2007
...a ještě jedna
Tentokrát od básníka a recitátora Jendy Branického.
MHD
„Mačkejte se prosím! Dále do vozu!
Děkujeme za pochopení!“
„Hej mladíku! Nešahejte mi na kozu!
Do ní vám nic není!“
Mastný dělník,
usnul
po dobré sklence
Ihned dva hbití mladíci
Hrabou se mu v peněžence
Městská Hovadná Doprava
Hovada zleva
Pletou se pod nohama
Hovada zprava
Hlava nehlava
„Postupte si prosím!
Dále do stroje!
A ten dobytek
Co obtěžuje tu slečnu
Ať vezme si KOŠÍK A Obojek!“
MHD
„Mačkejte se prosím! Dále do vozu!
Děkujeme za pochopení!“
„Hej mladíku! Nešahejte mi na kozu!
Do ní vám nic není!“
Mastný dělník,
usnul
po dobré sklence
Ihned dva hbití mladíci
Hrabou se mu v peněžence
Městská Hovadná Doprava
Hovada zleva
Pletou se pod nohama
Hovada zprava
Hlava nehlava
„Postupte si prosím!
Dále do stroje!
A ten dobytek
Co obtěžuje tu slečnu
Ať vezme si KOŠÍK A Obojek!“
6. dubna 2007
Trocha poezie
Vzhledem k faktu, že se v poslední době věnuji více blogu "mejdan roku", a vlastně ani nevím, co sem psát, jal jsem se Vás oblažit trochou poezie. Báseň napsala jedna má dobrá známá - režisérka, dramaturgyně, herečka a tak nějak všechno co souvisí s divadlem Darina Martinovská. Na jejím blogu s podtitulem: jsem tu - vkládám, skládám, překládám, ... nakládám na hrb sobě i druhým... najdete ještě další dva kousky... Tak ať se Vám líbí...
tkanička
byly duty obě boty
nyní
nohy v nich
jeden krok a had se vine,
vinný s vinou
jiný s jinou...
můj s jinou
předklon
před klon
klon
uchopit to vědecky
dvě decky (trapný verš, že?)
Tak znovu
"jak Tě to učila maminka"?
jedna smyčka,
obtočit...
zatočit...
provléknout...
vytáhnout...
zatáhnout
MAŠLIČKA... smyčka
už není vina na mě
10. února 2007
Porno povídka
Zavítal jsem na dudkův blog a dozvěděl se něco málo o jeho životních cílech... Nechal jsem se inspirovat a když jsem v Písku neměl co dělat, vytvořil jsem krátkou aliterární porno povídku. Hodně jsem váhal, zda ji uveřejnit - přeci jen bych byl nerad, kdybyste si o mně mysleli ještě něco horšího, než teď, ale nakonec..., ..proč ne? Nikoho to číst nenutím a předem upozorňuji:
Tato povídka obsahuje snad všechna sprostá slova od "P", takže jste-li mladší 18 let, okamžitě opusťte tyto stránky, smažte historii prohlížeče a pro jistotu naformátujte disk...
Porno povídka
Parádní panna procházela parkem. Postarší pán pohlédne, potutelně praví: „Pěkná prdelka!“
- „Prasáku!“
- „Panáka, princezno?“
- „Pomalu, pane…“ praví panna plaše.
- „Petr Pařez.“
- „Pěkné příjmení,“ posmívajíce, praví panna. „Pavla Ptáčková.“
- „Pěkně prosím, překrásná paní, poctíte Petra přítomností? Půjdete?“
Pár prochází parkem, přišli před pěkný podnik.
- „Petře?“
- „Pardon, počítám peníze,“ povídá pán, prohlížeje peněženku.
Původnímu plánu – perfektní prcanici, přece pár panáků pomůže. Peněženka prázdná…
- „Proklatě! Prostě Pavlu přefiknu!“ paličatě pošeptává.
- „Pojď!“
- „Počkej!“
Popadne pannu pod paží, pospíchá parkem. Praští pannou pod palmy…
- „Pomóc!“ panna potichu pláče. „Přestaň!“
Přetrhne poutko podprsenky, pohladí prsa.
- „Pomóc! Prosím!!! Plíchníku!!!“ (překlep)
Penis pomalu projíždí panenskou pochvu. Pán přiráží.
- „Petře přestaň…!“
Pozdě…
Postarší prašivá paní postává před porodnicí…
Tato povídka obsahuje snad všechna sprostá slova od "P", takže jste-li mladší 18 let, okamžitě opusťte tyto stránky, smažte historii prohlížeče a pro jistotu naformátujte disk...
Porno povídka
Parádní panna procházela parkem. Postarší pán pohlédne, potutelně praví: „Pěkná prdelka!“
- „Prasáku!“
- „Panáka, princezno?“
- „Pomalu, pane…“ praví panna plaše.
- „Petr Pařez.“
- „Pěkné příjmení,“ posmívajíce, praví panna. „Pavla Ptáčková.“
- „Pěkně prosím, překrásná paní, poctíte Petra přítomností? Půjdete?“
Pár prochází parkem, přišli před pěkný podnik.
- „Petře?“
- „Pardon, počítám peníze,“ povídá pán, prohlížeje peněženku.
Původnímu plánu – perfektní prcanici, přece pár panáků pomůže. Peněženka prázdná…
- „Proklatě! Prostě Pavlu přefiknu!“ paličatě pošeptává.
- „Pojď!“
- „Počkej!“
Popadne pannu pod paží, pospíchá parkem. Praští pannou pod palmy…
- „Pomóc!“ panna potichu pláče. „Přestaň!“
Přetrhne poutko podprsenky, pohladí prsa.
- „Pomóc! Prosím!!! Plíchníku!!!“ (překlep)
Penis pomalu projíždí panenskou pochvu. Pán přiráží.
- „Petře přestaň…!“
Pozdě…
Postarší prašivá paní postává před porodnicí…
12. ledna 2007
Happy New Year 2007 !!!
Přeji všem sťastný nový rok a dávám si předsevzetí, že sem letos něco přidám
(...a je to :-)
(...a je to :-)
Domácí úkol
Nějak jsem neměl čas sem přidávat posty, ale nyní, když trochu času mám, jsem se rozhodl to změnit!
Protože psaní je sice pěkná věc, ale já bohužel neumím psát tak, aby to někdo vydržel číst, učinil jsem zásadní změnu v pojetí svého blogu. Pod vlivem deviantart.com, blog změním spíče na galerii a budu jen sem tam dodávat komentáře. Dost tedy keců...
Začneme tím, že vám sem frknu svůj domácí úkol, neboli DÚ.
V dnešní době zkouškového období, vás snad potěší, že jsou lidé, kteří se nemusí učit hodiny a hodiny a ke splnění zkoušky jim stačí "Jeden den na cestě" s foťákem. Toto bylo zadání našeho fotoreportu, který jsme měli vypracovat. Doufám, že se vám obrázky budou líbit - těším se na vaše komenty.






Takže tak...
Protože psaní je sice pěkná věc, ale já bohužel neumím psát tak, aby to někdo vydržel číst, učinil jsem zásadní změnu v pojetí svého blogu. Pod vlivem deviantart.com, blog změním spíče na galerii a budu jen sem tam dodávat komentáře. Dost tedy keců...
Začneme tím, že vám sem frknu svůj domácí úkol, neboli DÚ.
V dnešní době zkouškového období, vás snad potěší, že jsou lidé, kteří se nemusí učit hodiny a hodiny a ke splnění zkoušky jim stačí "Jeden den na cestě" s foťákem. Toto bylo zadání našeho fotoreportu, který jsme měli vypracovat. Doufám, že se vám obrázky budou líbit - těším se na vaše komenty.






Takže tak...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)