Inspirován Brunhildou, projížděl jsem Google Analytics a klíčová slova, přes která se lidé dostávají na můj blog. V poslední době žebříčku vévodí "Brazzers" - produkce, o které jsem se zmiňoval v souvislosti s článkem a Pornooskarech.
Každopádně nejvíce mě tento měsíc pobavilo slovní spojení:
"animované obrázky ptáčků"
a ještě perlička:
"jak mýt slavný blog".
Kdo teda tohle hledá na netu, držím mu palce :-D. Asi nutně potřebuje někomu něco umejt...
Děkuji za pozornost, již brzy napíšu něco víc o Malé pražské víle. Zatím usilovně pracujeme na dotáčkách a webu.
23. června 2009
18. května 2009
Malá pražská víla
Dnes byly spuštěny provizorní stránky našeho absolvenťáku "Malá pražská víla".
Průběžně snad budem web doplňovat o různé zajívavé informace a během září se na nich samozřejmě objeví i samotný film ke stažení ;-) .
Enjoy: www.malaprazskavila.cz
Průběžně snad budem web doplňovat o různé zajívavé informace a během září se na nich samozřejmě objeví i samotný film ke stažení ;-) .
Enjoy: www.malaprazskavila.cz
17. května 2009
Opíjejte se
Když už nemám čas Vás obšťastňovat svou vlastní poezií, ukojte své touhy po kvalitní poezii alespoň z díla mých kolegů:
Opíjejte se
Charles Baudelaire
Je třeba býti stále opilým. V tom je vše: toť jediná
otázka. Abyste necítili strašlivé břímě Času, jež drtí vaše
ramena a ohýbá vás k zemi, je třeba opíjeti se bez od-
dechu.
Ale čím? Vínem, poezií neb ctností, čím chcete. Ale
opíjejte se.
A jestliže někdy na stupních paláce, na zelené trávě
příkopu, v zasmušilé samotě své jizby se probudíte a opo-
jení již ubylo či zmizelo, ptejte se větru, vlny v moři,
hvězdy, ptáka, hodin, všeho, co prchá, všeho, co sténá,
všeho, co se valí, všeho, co zpívá, všeho, co mluví, ptejte
se, kolik je hodin; a vítr, vlna v moři, hvězda, pták, ho-
diny vám odpoví: „Je hodina opojení. Nechcete-li býti
trýzněnými otroky Času, opíjejte se; opíjejte se bez ustání!
Vínem, poezií nebo ctností, čím chcete.“
Opíjejte se
Charles Baudelaire
Je třeba býti stále opilým. V tom je vše: toť jediná
otázka. Abyste necítili strašlivé břímě Času, jež drtí vaše
ramena a ohýbá vás k zemi, je třeba opíjeti se bez od-
dechu.
Ale čím? Vínem, poezií neb ctností, čím chcete. Ale
opíjejte se.
A jestliže někdy na stupních paláce, na zelené trávě
příkopu, v zasmušilé samotě své jizby se probudíte a opo-
jení již ubylo či zmizelo, ptejte se větru, vlny v moři,
hvězdy, ptáka, hodin, všeho, co prchá, všeho, co sténá,
všeho, co se valí, všeho, co zpívá, všeho, co mluví, ptejte
se, kolik je hodin; a vítr, vlna v moři, hvězda, pták, ho-
diny vám odpoví: „Je hodina opojení. Nechcete-li býti
trýzněnými otroky Času, opíjejte se; opíjejte se bez ustání!
Vínem, poezií nebo ctností, čím chcete.“
13. května 2009
Malá pražská víla
Nemám teď na nic čas, ale podělím se o malý kousek mé současné práce - toto je návrh coveru na DVD našeho absolventského filmu "Malá pražská víla".
Jeho přípravou teď trávím většinu mimopracovního času...
Jeho přípravou teď trávím většinu mimopracovního času...
24. března 2009
Co je teda BLOG?
Tak trochu jsem si, zavalen prací, nenašel čas Vás informovat o svých skvělých úspěších a o svém geniálním životě. Jeden článek mě teď inspiroval, ale k tomu za chvilku.
Aktuálně se snažím uzavřít zimní semestr ve škole a už mám trochu namále, do toho mi přeložili šéfovou na jinej projekt, takže budeme na natáčení Pojišťovny štěstí jen tři produkční a zároveň se připravuji na natáčení DVD k 10. výročí skupiny Tam-Tam orchestra a krom toho budeme asi točit nějaký videoklipy pro Warner Music a tak. Uf... Dlouhá věta,já vim :-D. V pátek Noc filmových nadějí, prima akce a v sobotu narozky ségry. Taky fajn.
Teď se ale válím v Písku a pro dnešek odpoledne si beru volno, abych se z toho nezcvoknul. Vypadá to na odpolední bowling a po tom nějakej ten beat-box v Píčku a možná si i zajamuju na kytarku,nebo basu. Nechme tomu volný průběh...
O tom jsem ale nechtěl tak úplně psát.
K tomuhle článku mě inspirovalÿ dva články. Jedním je nějaký starý článek Patrika Vogla o tom, že jeho blog je skvělý a ostatní jsou k ničemu a následně článek Pavla Králíčka o tom, jak rozjet blog. Co si myslím o nějakém ptáčkovi a králíčkovi je irelevatní, ale tak trochu nechápu, proč by nemohl mít každý svůj blogísek. To je snad dobře ne? Když sleduju, jak lidé zapomínají mluvit, dělá mi radost, když alespoň píšou (...nebo se o to snaží...).
Tento článek je především přímou reakcí na již zmíněný článek Pavla Králíčka. Neubránil jsem se, a do komentů reagoval.
Víceméně s jeho článkem souhlasím, musím se ale pozastavit nad bodem 1). "O čem" je bezpochyby velice důležitý aspekt blogu, který se snaží profilovat jako seriózní portfolio, fundovaný glosátor, popř. technologický "rádce" a pod. Na druhou stranu se však domnívám, že blog může být soukromý zápisník (...a ono to tak snad i vzniklo,nebo ne?!?), kteří čtou přátelé a nemusí se nutně snažit zaujmout širší, ať už blogerskou, nebo běžnou internetovou veřejnost. Proto bych tyhle blogy od sebe odlišoval a v žádném případě je nespojoval, i když třeba běží na stejné platformě... Některé články malého blogýsku si prostě přečtou známí, jiné si přečte víc lidí a některé pak přes vyhledavače navštíví tísíce až desetitisíce čtenářů. To, jak blog vypadá a jak "kvalitní" je obsah určují jeho čtenáři, nikoliv autor. Já píšu o blbostech a lidi to čtou... Nesnažím se hledat styl, žánr ani téma, píšu každý měsíc o něčem jiném - o tom, co mi zrovna přijde zajímavé. No a tak trochu mě uráží, když pak někdo pomlouvá ty "PěkŇoučKý BloGýskY", protože ten můj, se od nich obsahem moc neliší a vzhledem taky ne. Je mi fuk, jestli mám bannery v side panelu stejně velký, nebo ne. Nepřikládám tomu váhu. Píšu, protože mě to baví a ne proto, aby to cizí lidi četli. Jde spíš o moje přátele, kteří se dozvědí co dělám, protože na ně bohužel nemám moc času... Když si to přečtou a něco komentujou, tak mám asi radost, ale nepotřebuju si blogem vydělávat a Voglova věta: "mají kvůli špičkovému SEO ve vyhledávačích přední místa a na průměrné weby se tak nedostane" mě doslova rozesmála. Buď se nauč optimalizovat a nebo takový blbosti nepiš. Krom toho, pokud někdo hledá seriózní informaci a umí používat Google, dost pochybuju, že by se na ty blogýsky dostal a pokud už se to náhodou stane, asi zas rychle odejde, ne...? Pac a pusu všem, Janek se loučí.
Ha! Teď tady sem do cukrárny v který sedím přišel Ladislav Smoljak a objednal si kafe. No páááni... Jdu na ten bowling... :-D:-D :-D.
Aktuálně se snažím uzavřít zimní semestr ve škole a už mám trochu namále, do toho mi přeložili šéfovou na jinej projekt, takže budeme na natáčení Pojišťovny štěstí jen tři produkční a zároveň se připravuji na natáčení DVD k 10. výročí skupiny Tam-Tam orchestra a krom toho budeme asi točit nějaký videoklipy pro Warner Music a tak. Uf... Dlouhá věta,já vim :-D. V pátek Noc filmových nadějí, prima akce a v sobotu narozky ségry. Taky fajn.
Teď se ale válím v Písku a pro dnešek odpoledne si beru volno, abych se z toho nezcvoknul. Vypadá to na odpolední bowling a po tom nějakej ten beat-box v Píčku a možná si i zajamuju na kytarku,nebo basu. Nechme tomu volný průběh...
O tom jsem ale nechtěl tak úplně psát.
K tomuhle článku mě inspirovalÿ dva články. Jedním je nějaký starý článek Patrika Vogla o tom, že jeho blog je skvělý a ostatní jsou k ničemu a následně článek Pavla Králíčka o tom, jak rozjet blog. Co si myslím o nějakém ptáčkovi a králíčkovi je irelevatní, ale tak trochu nechápu, proč by nemohl mít každý svůj blogísek. To je snad dobře ne? Když sleduju, jak lidé zapomínají mluvit, dělá mi radost, když alespoň píšou (...nebo se o to snaží...).
Tento článek je především přímou reakcí na již zmíněný článek Pavla Králíčka. Neubránil jsem se, a do komentů reagoval.
Víceméně s jeho článkem souhlasím, musím se ale pozastavit nad bodem 1). "O čem" je bezpochyby velice důležitý aspekt blogu, který se snaží profilovat jako seriózní portfolio, fundovaný glosátor, popř. technologický "rádce" a pod. Na druhou stranu se však domnívám, že blog může být soukromý zápisník (...a ono to tak snad i vzniklo,nebo ne?!?), kteří čtou přátelé a nemusí se nutně snažit zaujmout širší, ať už blogerskou, nebo běžnou internetovou veřejnost. Proto bych tyhle blogy od sebe odlišoval a v žádném případě je nespojoval, i když třeba běží na stejné platformě... Některé články malého blogýsku si prostě přečtou známí, jiné si přečte víc lidí a některé pak přes vyhledavače navštíví tísíce až desetitisíce čtenářů. To, jak blog vypadá a jak "kvalitní" je obsah určují jeho čtenáři, nikoliv autor. Já píšu o blbostech a lidi to čtou... Nesnažím se hledat styl, žánr ani téma, píšu každý měsíc o něčem jiném - o tom, co mi zrovna přijde zajímavé. No a tak trochu mě uráží, když pak někdo pomlouvá ty "PěkŇoučKý BloGýskY", protože ten můj, se od nich obsahem moc neliší a vzhledem taky ne. Je mi fuk, jestli mám bannery v side panelu stejně velký, nebo ne. Nepřikládám tomu váhu. Píšu, protože mě to baví a ne proto, aby to cizí lidi četli. Jde spíš o moje přátele, kteří se dozvědí co dělám, protože na ně bohužel nemám moc času... Když si to přečtou a něco komentujou, tak mám asi radost, ale nepotřebuju si blogem vydělávat a Voglova věta: "mají kvůli špičkovému SEO ve vyhledávačích přední místa a na průměrné weby se tak nedostane" mě doslova rozesmála. Buď se nauč optimalizovat a nebo takový blbosti nepiš. Krom toho, pokud někdo hledá seriózní informaci a umí používat Google, dost pochybuju, že by se na ty blogýsky dostal a pokud už se to náhodou stane, asi zas rychle odejde, ne...? Pac a pusu všem, Janek se loučí.
Ha! Teď tady sem do cukrárny v který sedím přišel Ladislav Smoljak a objednal si kafe. No páááni... Jdu na ten bowling... :-D:-D :-D.
22. března 2009
18. února 2009
Jak alkohol stmeluje...
Jste taky ve facebook skupině "Kolik je čechů na facebooku"? Já ano. Byla to jedna z prvních skupin, do kterých jsem se někdy před rokem a půl, co mám facebook (jako by to bylo deset let...) přihlásil. V době, kdy se tak stalo tam bylo něco kolem 5 tisíc lidí a já si říkal, že jsem asi dost pozadu. Netajím se tím, že jsem FB trochu propadl, ba co víc, stal jsem se úspěšným evangelistou. O tom už jsem ale psal. Zmíněná skupina se již mnoho měsíců rozrůstá a dnes dosahuje téměř 40.000 členů. To už je co říct... Teda vlastně není...
Před měsícem se na FB objevila skupina nová, skupina, která potvrdila, že češi umí při sobě držet. A to hlavně když jde o chlastání...
Skupina "Když se do týhle skupiny narve 50 tisíc lidí, tak doma uspořádám mega kalbu" vznikla 1. února 2009 a během dvou dnů, tedy 3.2. čítala přes 17.000 členů. Pravda, ne všichni jsou češi, ale většina ano. Dnes, 18.2. 2009 v půl šesté večer chybí jen 446 lidí do toho krásného kulatého čísla 50.000. jsem zvědav, co bude následovat.
Sociální sítě a především Facebook mají na lidi velice zvláštní vliv. Když přijdu někam na party a kamarád mi představí své známé, obvykle jsem rád, že si zapamatuji polovinu jmen. Ale dnes? Druhý den sednu k počítači, zjistím, kdo ze včerejška "je na facebooku" a "requestnu"... Od té doby znám jeho jméno, příjmení, vím co dělá, kam chodí, jak se tam měl a s posilujícím významem mobilního internetu i jak se tam má.
Co tedy znamená tato skupina? Má nějaký význam? Pro mě rozhodně. Jsem neuvěřitelně zvědavý, co se bude dít. Možná nic. Ale i to nic může mít dost nedozírné následky. Pakliže se objeví na FB event, že se teda dělá ta kalba tam a tam, tak tam pojedu. A bezpochyby nejen já. A kdyby se nic nekonalo, rozhodně to nebude bezcílné bloumání po poli á la "Český sen". Vznikne totiž spontánní akce, kdy stovky a pravděpodobně i tisíce lidí, budou slavit. Slavit svůj smysl pro integraci a trochu toho smyslu pro recesi a hlavně chuť chlastat. A já se na to těším. Vezmu si ten svůj oblíbený litránek Morgana, vyrazím do Květnice a možná tam budu ze všech nejstarší, ale možná taky nejspokojenější. Facebook mám rád a všechny ty hovada, co v tý skupině jsou, stejně jako já, tak ty asi taky... ;-).
Před měsícem se na FB objevila skupina nová, skupina, která potvrdila, že češi umí při sobě držet. A to hlavně když jde o chlastání...
Skupina "Když se do týhle skupiny narve 50 tisíc lidí, tak doma uspořádám mega kalbu" vznikla 1. února 2009 a během dvou dnů, tedy 3.2. čítala přes 17.000 členů. Pravda, ne všichni jsou češi, ale většina ano. Dnes, 18.2. 2009 v půl šesté večer chybí jen 446 lidí do toho krásného kulatého čísla 50.000. jsem zvědav, co bude následovat.
Sociální sítě a především Facebook mají na lidi velice zvláštní vliv. Když přijdu někam na party a kamarád mi představí své známé, obvykle jsem rád, že si zapamatuji polovinu jmen. Ale dnes? Druhý den sednu k počítači, zjistím, kdo ze včerejška "je na facebooku" a "requestnu"... Od té doby znám jeho jméno, příjmení, vím co dělá, kam chodí, jak se tam měl a s posilujícím významem mobilního internetu i jak se tam má.
Co tedy znamená tato skupina? Má nějaký význam? Pro mě rozhodně. Jsem neuvěřitelně zvědavý, co se bude dít. Možná nic. Ale i to nic může mít dost nedozírné následky. Pakliže se objeví na FB event, že se teda dělá ta kalba tam a tam, tak tam pojedu. A bezpochyby nejen já. A kdyby se nic nekonalo, rozhodně to nebude bezcílné bloumání po poli á la "Český sen". Vznikne totiž spontánní akce, kdy stovky a pravděpodobně i tisíce lidí, budou slavit. Slavit svůj smysl pro integraci a trochu toho smyslu pro recesi a hlavně chuť chlastat. A já se na to těším. Vezmu si ten svůj oblíbený litránek Morgana, vyrazím do Květnice a možná tam budu ze všech nejstarší, ale možná taky nejspokojenější. Facebook mám rád a všechny ty hovada, co v tý skupině jsou, stejně jako já, tak ty asi taky... ;-).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)