Začalo to poměrně nevinně. Přišel mi mail od bývalé spolužačky, ať se zaregistruju. Nemám tyhle maily rád a registrování už vůbec ne, a tak jsem ho smazal. Útoky se ale opakovaly. Ti, kdo pozvání do této sekty přijali mě začali zvacími maily doslova bombardovat. A nakonec... Můj dobrý přítel mi řekl, že FACEBOOK je něco úžasného. A já mu uvěřil. Založil jsem si tedy profil a dozvěděl jsem se, že: "you have no friends in the Czech republic network". Byl jsem zoufalý. Nemohl jsem se v té změti písmenek a malých obrázků zorientovat, ale touha po virtuálním přátelství sílila. Zjišťoval jsem, že profil tu má mnoho lidí, které jsem dlouho neviděl - žijí v Anglii, Americe a já se s nimi vlastně mohu takto stýkat denně. Pomalu jsem zjišťoval, že teprve teď všechny ty lidi doopravdy poznávám. Vím přesně co kdy dělají, kde jsou, kam se chystají... Opak je ale pravdou. Když je dnes potkám na ulici, nemám si s nimi co říct. Jsem jedním z těch, kdo Facebooku propadli. Celého mě pohltil - jako Nicota říši Fantazie. Získal si mě na svou stranu a nutí mě být evangelistou. Jsem to Já, kdo je přímo zodpovědný za desítky duší a nepřímo pak za dobrou stovku ztracenců. Je to tak. Buďte na pozoru...
2 komentáře:
NEEEEE TO NEEEE!
Tak to jsme dva, propadnul jsem tomu taky a potřeboval bych lehkou odvykací léčbu :-), abych tam netrávil tolik času. Musím ale přiznat, že jsem díky Facebooku poznal super lidi.
Okomentovat