...a ještě jedna

Tentokrát od básníka a recitátora Jendy Branického.

MHD

„Mačkejte se prosím! Dále do vozu!
Děkujeme za pochopení!“
„Hej mladíku! Nešahejte mi na kozu!
Do ní vám nic není!“

Mastný dělník,
usnul
po dobré sklence
Ihned dva hbití mladíci
Hrabou se mu v peněžence

Městská Hovadná Doprava
Hovada zleva
Pletou se pod nohama
Hovada zprava
Hlava nehlava

„Postupte si prosím!
Dále do stroje!
A ten dobytek
Co obtěžuje tu slečnu
Ať vezme si KOŠÍK A Obojek!“

Trocha poezie

Vzhledem k faktu, že se v poslední době věnuji více blogu "mejdan roku", a vlastně ani nevím, co sem psát, jal jsem se Vás oblažit trochou poezie. Báseň napsala jedna má dobrá známá - režisérka, dramaturgyně, herečka a tak nějak všechno co souvisí s divadlem Darina Martinovská. Na jejím blogu s podtitulem: jsem tu - vkládám, skládám, překládám, ... nakládám na hrb sobě i druhým... najdete ještě další dva kousky... Tak ať se Vám líbí...

tkanička

byly duty obě boty

nyní

nohy v nich

jeden krok a had se vine,

vinný s vinou

jiný s jinou...

můj s jinou

předklon

před klon

klon

uchopit to vědecky

dvě decky (trapný verš, že?)

Tak znovu

"jak Tě to učila maminka"?

jedna smyčka,

obtočit...

zatočit...

provléknout...

vytáhnout...

zatáhnout

MAŠLIČKA... smyčka

už není vina na mě

Porno povídka

Zavítal jsem na dudkův blog a dozvěděl se něco málo o jeho životních cílech... Nechal jsem se inspirovat a když jsem v Písku neměl co dělat, vytvořil jsem krátkou aliterární porno povídku. Hodně jsem váhal, zda ji uveřejnit - přeci jen bych byl nerad, kdybyste si o mně mysleli ještě něco horšího, než teď, ale nakonec..., ..proč ne? Nikoho to číst nenutím a předem upozorňuji:

Tato povídka obsahuje snad všechna sprostá slova od "P", takže jste-li mladší 18 let, okamžitě opusťte tyto stránky, smažte historii prohlížeče a pro jistotu naformátujte disk...

Porno povídka

Parádní panna procházela parkem. Postarší pán pohlédne, potutelně praví: „Pěkná prdelka!“
- „Prasáku!“
- „Panáka, princezno?“
- „Pomalu, pane…“ praví panna plaše.
- „Petr Pařez.“
- „Pěkné příjmení,“ posmívajíce, praví panna. „Pavla Ptáčková.“
- „Pěkně prosím, překrásná paní, poctíte Petra přítomností? Půjdete?“
Pár prochází parkem, přišli před pěkný podnik.
- „Petře?“
- „Pardon, počítám peníze,“ povídá pán, prohlížeje peněženku.
Původnímu plánu – perfektní prcanici, přece pár panáků pomůže. Peněženka prázdná…
- „Proklatě! Prostě Pavlu přefiknu!“ paličatě pošeptává.
- „Pojď!“
- „Počkej!“
Popadne pannu pod paží, pospíchá parkem. Praští pannou pod palmy…
- „Pomóc!“ panna potichu pláče. „Přestaň!“
Přetrhne poutko podprsenky, pohladí prsa.
- „Pomóc! Prosím!!! Plíchníku!!!“ (překlep)
Penis pomalu projíždí panenskou pochvu. Pán přiráží.
- „Petře přestaň…!“
Pozdě…

Postarší prašivá paní postává před porodnicí…

Happy New Year 2007 !!!

Přeji všem sťastný nový rok a dávám si předsevzetí, že sem letos něco přidám
(...a je to :-)

Domácí úkol

Nějak jsem neměl čas sem přidávat posty, ale nyní, když trochu času mám, jsem se rozhodl to změnit!

Protože psaní je sice pěkná věc, ale já bohužel neumím psát tak, aby to někdo vydržel číst, učinil jsem zásadní změnu v pojetí svého blogu. Pod vlivem deviantart.com, blog změním spíče na galerii a budu jen sem tam dodávat komentáře. Dost tedy keců...

Začneme tím, že vám sem frknu svůj domácí úkol, neboli DÚ.

V dnešní době zkouškového období, vás snad potěší, že jsou lidé, kteří se nemusí učit hodiny a hodiny a ke splnění zkoušky jim stačí "Jeden den na cestě" s foťákem. Toto bylo zadání našeho fotoreportu, který jsme měli vypracovat. Doufám, že se vám obrázky budou líbit - těším se na vaše komenty.













Takže tak...

Paris (28.6. - 6.7. 2006)

V Parisu jsem byl už dávno a doteď jsem se nevzmohl (..a asi se už nevzmůžu) na žádnej smysluplnej report, tak sem alespoň hodím pár fotek a několik málo komentářů…

No.., komentářů. Obávám se, že většina fotek ani žádnej komentář nepotřebuje. Tak tady máme Notre Dame… (kdybyste to nepoznali). Připouštím, že tahle fotka prošla Phoshopem, ale POZOR!: žádné další nikoliv…




Takže po dramatickém obrázku Notre Dame tu máme další umělecké foto – tentokrát Eiffelku.
Ačkoli jsme neměli v úmyslu jít nahoru, protože se na věž stojí až dvouhodinový fronty, nakonec jsme tam šli, protože když jsme k ní přišli, žádná fronta tam nebyla. Sice nás v jedenáct večer pustili už jen do druhého patra (cca 120m), ale i tak to stálo za to.



A k této fotce konečně smysluplnej komentář:


Pohledu z věže směrem na západ dominuje Invalidovna. Hned za ní (částečně zakrytý právě Invalidovnou) je vidět kostel Saint-Suplice (viz. dále) a vpravo od něj, ještě dál, pak Pantheon. V levé části fotky je celkem zřetelně vidět (opět) Notre Dame a před ní malá věžička – kostel St. Germain (čti: San Žermen), nejstarší kostel v Paříži (teda jeho gotické základy). Ostatní památky jsou už asi moc malé a nerozeznatelné, ale kdo najde Musée d’Orsai, nebo Gare d’Lyon, má bod…

Tady již zmiňovaný kostelík Saint Sulpice. Vlastně na něm není nic zajímavého, ale jako správný „DaVinci Code Tourist“ jsem ho musel nejen vyhledat a vyfotit, ale dokonce jsem i vešel a poohlížel se po inkriminovaném poledníku…


A mé oblíbené místo – Lucemburské zahrady. Sem se chodí svačit, hrát šachy a pétanque a vůbec všelijak relaxovat. Na snímku právě zmínění šachisté, kteří jsou však již modernizovaní a všichni mají výhradně digitální šachové hodiny. Hitem letošního roku byla hra 2 x 5 minut…


Ačkoli fotbalu pramálo rozumím a vlastně mě ani moc nezajímá (ale pracuju na tom a mám výsledky!), troufám si říct, že letošní MS znamenalo pro Francouze mnohem víc, než pro jakýkoli národ. Zidane před MS prohlásil, že pokud Francie postoupí ze skupiny, končí s fotbalem. Pro mě tento výrok značí jedině to, že pro Francii bylo největším cílem „alespoň“ postoupit. A jakpak to dopadlo… Tato fotka dokumentuje utkání Franci – Brazílie (vlastně nedokumentuje to utkání, ale jen byla jako vyfocena během něj…). Nadšení Francouzi stojí zástupy před hospodami, aby viděli alespoň kousek velké plazmové obrazovky a zahlédli kus zeleně. (Můžu potvrdit, že polovina z nich nemohla vidět vůbec nic, ale jde přece o účast a nadšení...)


Celodenní výlet do Versaille byl nádherný, ale úmorný. Bylo strašný vedro a všechny zkurvený kytky a keře jsou přesně tak velký, aby nemohly poskytnout ani metrový souvislý pás stínu (když pominu pochopitelně rozmezí od 5AM - 6AM a 9PM - 10PM – tj východ a západ slunce (pro pomalejší) ). Ale stálo to za to. Člověk si tam může (pravda, za nemalý peníz) půjčit takový to golfový elektrický vozítko a může drandit po cestičkách parku. Žůžo! :-)


A konečně Louvre. Je to velký a je tam strašně moc věcí. Nikdy předtím jsem o cca 99.99% uměleckých děl neslyšel. Nu což, alespoň se to po celodenní návštěvě snížilo na 99.98%. Tohohle blbce jsem musel vyfotit, protože si ho pamatuju z obálky učebnice historie pro 5.ročník (z čehož usuzuji, že jsme se o něm učili již v 5. třídě, takže je asi důležitej...)




No a tady ještě nějakej Sarkofág. Sarkofágy se mi líbili, protože je znám z filmů a jsou hezky barevný. (teď jsem zvolil poněkud „hrdobudžesovský styl“ *INTERNAL*, ale co.)

Tak to je asi všechno. Bylo to fajn, jen jsme na zpáteční cestě málem prošvihli letadlo, protože jsme na metro čekali asi hodinu. Naštěstí jsme dorazili na letiště a zjistili, že náš spoj má tři hodiny zpoždění. Štígro….

C’est tout!