30. prosince 2007

Silvestr

Tak to máme za sebou. Vánoce byly prima, dostal jsem super dárky. Ted jen odpočívám, ale valí se na mě povinnosti, které jsem úspěšně odkládal na Vánoce a teď je úspěšně odkládám na pozdějš. To bude fičák :-).
Do nového roku přeji všem hodně štstí, zdraví, pokoj svatý a posílám jednu luxusní kýčovitou fotečku...

20. prosince 2007

Štěstí zdraví, pokoj svatý...

...infarkt, stres a prachy žádný.

vánoce se blíží zima kol se plíží
všichni jsou votrávený jako smyslů zbavený
za chvíli to pomine s darky bez a ne že ne
snad to bude brzy, na krajicku slzy
kdo se nezblazní vyhraje
karty jsou rozdané

kdo je nad věcí vyhraje...

2. prosince 2007

Domeček

Vypadá to, že nejpozději v únoru se stěhuju. Machacabooo!!!

Nigt view of Šárka house foto: Jeanecek©

26. listopadu 2007

REVIZOR

Srdečně Vás všechny zvu na premiéru hvězdně obsazené komedie "Revizor" (N.V. Gogol) v podání Divadla Rity Jasinské. Zároveň přikládám pár fotek ze zkoušek v Divadle na Dobešce.

designed by: Jeanecek©

Chlestakov (Michal Holán) a Policejní direktor (Milan Enčev)

Petr S. Petrof, Michal Holán a Vojtěch Duřt

Michal Holán

14. listopadu 2007

Bek houm

Tak jsem zas doma. V pondělí jsem byl v 7:30 hospitalizován v Motole a hned stejný den operován. Hustý. Řekli mi, že půjdu na operaci ve 12 hodin, tak jsem si (vzhledem k tomu, že jsem vstával v 6h) zalez do postele, že se ještě trochu prospim, no a před devátou mě vzbudila sestřička, že jdem na to... Tak jsem začal vstávat a ona že ne, že mě odveze i s postelí. Prima :-). Následovala scéna jak z Básníků... Asi pětkrát se mnou po cestě řízla vo futra, ale nakonec jsme dorazili na sál. Pár klasických otázek vtipného anesteziologa: "Porod? Potrat? Zuby vlastní? Protéza? Váha? Cože, tolik?!?" a pak další fórek - až z pokoje mě dovezli na lehátku a na sále zjistili, že je moje postel rozbitá a nejde zvedat. No tak mě poprosili, abych se vyškrábal na to operatérský lehátko, který je vysoký asi metr dvacet :-D.

Sestřičky byly milé... (omluvte sníženou kvalitu fotografie - foceno mob. telefonem)

Tak. Už si hovím na sále, nade mnou svítí sluníčko, anesteziolog mi napíchnul žílu a začíná do mě pouštět lidokain, z dálky slyším hlasy: "Tak pane Cingroš, už se vám začíná točit hlava? Počítejte do desíti..." A do toho zaslechnu hlas jinýho doktora: "Já nemám podepsnej souhlas k anestezii! Můžete mi to tady podepsat?" Já, už značně sjetej, dostal záchvat smíchu, protože mi bylo jasný, že už bych ten papír ani nestih přečíst. Celej mimo jsem se začal natahovat k tomu papíru, kde jsem vytvořil klikyhák a prones nějakou vtipnou poznámkou typu: "Předpokládám, že v posledním odstavci je něco jako: Podpisem stvrzuji, že mi bylo jasně a srozumitelně vysvětleno, co obnáší zákrok v celkové anestézii a že jsem souhlas nepodepsal pod nátlakem", ale to už mi asi ani nebylo rozumět...

...ale občas lízaly zdi (...asi chtěly doplňovat vápník, ale blbejm blondýnám nedošlo, že skrz dlaždice se na omítku neprolížou...).

Pak jsem měl pořádný vokno. Probral jsem se po dvou hodinách - už na pokoji. Tak jsem napsal SMSku Verunce, Ségře a Mámě do Paříže a zase usnul. Vzbudil jsem se až někdy odpoledne a byl jsem příjemně překvapen, že mě "to" nijak výrazně nebolí. Ještě ten den jsem se postavil na nohy a rekonvalescentil jsem se fakt fofrem.

Janeček v postýlce v obležení nymfomanických sestřiček...

Blbý bylo, že mě začalo bolet krku. Pak jsem měl v noci horečku a tak mi druhý den nasadili antibiotika, páč mi na ORL diagnostikovali nějakou virózu. Blbý. Naštěstí mě neustále navštěvovala Verunka, takže díky ní a sestřičkám jsem měl pořád nějaké to rozptýlení :-D. Každopádně teď už jsem doma. Léčím si virózu, rekonvalescentim se po operaci a flákám se na netu. Celkem to ujde. Musím se dát rychle do kupy, neb: "Anima sana in corpore sano". Stejně mám ale pocit, že anima sana může být i v corpore malo. Jsem toho chodícím (skoro chodícím) důkazem :-D. Konec.

10. listopadu 2007

Nové nákupní centrum v centru Prahy 2

Chtěl jsem minule napsat o novém nákupním centru v centru Prahy (NNCvCP), ale psí žrádlo, který mě provází na každym kroku mělo přednost. Je to až neuvěřitelný - cestou do práce procházím kolem tří prodejen psího žrádla. No a tudle jsem se šel podívat do nového nákupního centra v centru Prahy (Palladium) a první obchod, kterej člověk potká, když se vydá chodbou z metra Nám. Republiky je obchod..., ...s psím žrádlem. Psycho.


No, zpátky k Palladiu (NNCvCP) je to tam celkem velký. Když jsem Verunce slíbil, že se tam spolu půjdem podívat, protože jsem měl v sobotu odpoledne 3 hodiny čas, nakonec z toho sešlo, protože Verunka prohlásila, že na tři hodiny to ani nemá cenu. Masakr. Prej tam byla hodinu a půl a vůbec nic nestihla... Aby si na to člověk vzal den volna (minimálně). Asi. Já tam byl 20 minut a udělalo se mi zle z toho vedra (I když uznávám, že jsem byl línej si sundat bundu). Tak vám nevim. Asi nemám rád velký nákupní centra... Přidávám ještě jeden ilustrační obrázek interiéru. Prozatím konec, začínám sbírat síly na nekonečně dlouhej post o Vánocích... ("X-mas is all around me and so the feeling grows..." - ale není ještě kurva trochu brzo??!)

6. listopadu 2007

Blogy mají nepravidelný vývoj

Málokdo se blogu věnuje častěji, než jednou za měsíc. Většina lidí ještě méně, zjistil jsem. Že by jejich majitelé neměli čas? Nebo nemají co říct? Blogování je móda stejně jako cokoli jiného. S BOOMem blogů, který tu nastal asi před dvěma třemi lety zaplavily internet tisíce stránek s jediným postem typu: "Dlouho jsem o tom přemýšlel/a a nakonec už mám taky blog". Hmmm... Proč ne? Serverů přibývá, tak proč by si každý nemohl vytvořit vlastní virtuální odpadkový koš a přisypat svou trochu smetí na internetovou skládku. Já sám nejsem zrovna denním "deníčkářem", ale bývala mi omluvou absence domácího internetu. Teď už ho mám, tak nemám výmluvu. Ale snažím se.
Nerad bych křivdil další, snad ještě početnější skupině. To jsou "Start fanatics" - počáteční nadšenci. Během prvních dvou měsíců hodí na blog deset postů a pak jako když utne. Amatérismus nejvyššího kalibru. Člověk, který se pro něco nadchne a stejně rychle ho to otráví... Jo jo, klasika.


Asi jediná skupina blogerů (dal bych tam dvě "G", ale to bych asi některému provozovateli stranil...), která své stránky aktualizuje alespoň jednou týdně, ba i častěji, jsou "mimozemšťani". Tito (nikoliv malí šedivý mužíčci s velkou hlavou, nýbrž lidé žijící dlouhodobě mimo svoji zemi (nikoliv tedy Zemi :-D) ) svůj vztah k blogu vypěstovali ze samoty, jež je obklopovala. To, co by šlo nazvat jako "férové" vedení deníčku, má jednu velikou výhodu. Každý, kdo se odzemí, má často potřebu vosírat celý svůj e-mailový adresář nesmyslnými a nudnými kydy (nebo kidy?!?) na které nemá nikdo doma čas ani náladu. Blog je v tomto případě geniální alternativou spamových novinek ze zahraničí. Mám-li čas a náladu, jejich blog si přečtu. Ne-li, nasrat.
Hmm... Verunka do mě hučí, že takhle dlouhý posty nikdo nečte, tak už končim (..a post jsem rozdělil obrázkem, aby vypadal opticky kratší :-). Konec.

30. října 2007

Nahovnysmus

Jako svědomitému studentovi umění mi pochopitelně není cizí žádný umělecký směr. S jedním poměrně novým jsem se setkal asi před rokem a musím přiznat, že jsem se jím poměrně nechal ovlivnit. Vše o nahovnysmu naleznete na:

http://nahovnysmus.googlepages.com

Přidávám k článku jedno video, které sice není typicky nahovnystickým dílem, ale máte možnost v něm vidět V7M - předsedu Československého svazu nahovnystů a také jednoho z aktivních autorů WILIEMESEho. Nechť sa páčí...

12. října 2007

Takže konečně...

...mám doma internet!!!
:-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D

Pro většinu z Vás je to asi celkem normál, ale já v podstatě poprvé zkoumám na internetu něco jinýho, než e-mail... A je to super! Jediná nevýhoda je, že to ještě o něco víc prohlubuje můj spánkový deficit. Ale to se srovná.


Aktuálně: předevčírem jsem byl v hospodě a když jsem tam vešel, viděl jsem, jak u vedlejšího stolu dává servírka nějakýmu chlapovi šátek s logem "Captain Morgan". Jakmile ke mě přišla a zeptala se, co si dám, řek jsem, že chci ten šátek. No a ona, že to si ale musím dát dva panáky morgana :-D (dva?!? :-))). Tak jsem si obědnal dvojtýho spajse do whiskovky a kolu a dvě minuty na to jsem měl na čele luxusní nápis: "Captain Morgan." Super. Šátek je červenočernej - stejně jako většina věcí, co nosím (rozuměj: boty a bunda). Geniální. Zatím vše - jdu po dlouhé době zkoumat blogy ostatních :-D.

...to je ta servírka ;-)

13. září 2007

Fotky z mejdanu nejsou...

Tak už je to jasný - definitivně oznamuju, že žádný fotky z mejdanu nejsou. Mám jen pár fotek a to pouze "pomejdanových". Enjoy...









16. srpna 2007

Novinky

Podařilo se mi konečně sehnat video z mejdanu, tak s tím zkusíme něco udělat a kus sem dát. Taky jsem byl na vodě. Začíná mi zas práce. A škola. Konec.

4. července 2007

Marseille 2

No... Sice nemám svoje fotky, ale našel jsem nějaký podobný na netu, tak alespoň pro ilustraci...


Marseille je 2. největší město Francie, takže fotky všeho důležitého, co tu je by se sem stejně nevešly, páč je toho prostě moc... Pro zvídavé velmi stručná historie města tu a teď teda ty obrázky :-).

Mě připadá celkem zajímavý tohle:


Tomu říkaj Chateau d´If (stejně je vtipný, že maj ty potrhlý frantíci stejnej výraz pro "hrad" i "zámek" - já když slyším "chateau", představím si spíš Versailles, než tohle... No nic.) a je to ta pevnost, ve který byl jako uvězněnej (..a jako že celkem dlouho :-o) hrabě Monte Christo (viz Dumas). Celkem fajn.

Konečně důležitá fotka - přesně touhle ulicí chodíme večer na pobřeží na večeři :-).


A tady ještě dvě fotečky hotelu - if interested - check this - :-).

Takto hotel vyzerá z vnějšku:

...a toto se skrývá (..pro ten drink si ovšem musím chodit :-/ ) za růžovými zdmi :-).

Takže konec druhé zprávy z Marseille. Možná, že se mi ty fotky podaří vydolovat, páč je tu tiskárna, do který jdou strkat SD karty z foťáku. Jde to z tiskárny dostat do počítače :-o ?!? (waitin for your advices :-)

3. července 2007

Marseille

Tak jsem se těšil, jak(když se tu budu měsíc flákat) obohatím svůj blog o tuny krásných fotek a tisíce nicneříkajících postů a debil (rozuměj: "Já - debil") jsem si nevzal šňůru co spojuje foťák s PC... Tak mám spoustu pěknejch fotek, ale asi je nikdo neuvidí... Ach jo. Tak holt jen ty kecy :-D. Ale když už neni fotka, bude alespoň něco jinýho - Adam dal na prestiž nějakej odkaz na něco, tak jsem tam vlez a tohle mi vyšlo :-o. Zatím vše.


You scored as Joy,You are Joy!! Cheering people up is a talent you posses. Your warm smile brings joy to even the gloomiest. When you enter a room everyone is happy to see you. Thanks for taking my quiz. Please rate. :)

What feeling are you?? (cool pics)
created with QuizFarm.com

Grace

92%

Joy

92%

Hope

83%

Wisdom

83%

Faith

75%

Courage

58%

Love

50%

Peace

33%

What feeling are you?? (cool pics)
created with QuizFarm.com


What feeling are you?? (cool pics)
created with QuizFarm.com

26. června 2007

Školní cvičení

Jal jsem se na mém blogu pochlubit se školním cvičením, jehož výroby jsem se také víceméně účastnil a mimo jiné vyráběl titulky, do kterých jsem se zapomněl jako produkční napsat :-D.
Jde o naše první praktické cvičení - tzv: postup práce.
Tak tady je:

19. května 2007

Mannheim Visite

Ich war zu Mannheim zu besuchen meine liebste Liebe Verunka.
(...možná, že to je nesmysl, ale na svou obhajobu musím uvést, že neumím německy... :-) Takže tak, no. Co dodat...? Já jsem spíš na ty fotky, než na ty slohy, tak spíš pár obrázků a k nim několik slov. Tak to nahoře jsem já a Verunka.. :-D Tohle je parčík a věžička - věžička je (prý) geniální orientační bod pro pozdní návrat z večerních posezení a potančení. Verunčina kolej je přímo u věže, takže zabloudit nemůže ani ženská... Wasserturm - jedna z dominant Mannheimu. Ještě je tu zámek, ale ten je moc velkej a na fotku se nevejde... :-(. Mám tu věž vyfocenou asi dvacetkrát, protože první dva dny návštěvy bylo dost hnusně, ale já stejně udělal asi deset fotek, no a když se pak vyjasnilo, nemohl jsem si nechat ujít možnost vyfotit si jí před modrou oblohou... Takže všechny fotky mám ve dvojím provedení - jednou před bílým a jednou před modrým pozadím (...a můžu si tam teď naklíčovat úplně cokoli :-D...) Jedna noční ulice... (na večerní fotky jsou holt trochu zatíženej...) Je to pěší zóna a nijak se nejmenuje. V centru Mannheimu nemaj názvy ulic, ale jen "kvadráty" - tak například Olga bydlí na J7. (srovnej mapu Mannheimu s šachovnicí, nebo mapou Terezína...)



Ve čtvrtek měl Zdeněk narozky, a tak jsme vyrazili s Olgou a Zdeňkem na kulečník - byl to nějakej tureckej billiard club, kam se prej sami báli... Club byl celkem fajn a kulečník taky. Číšník se mi zamiloval do Verunky, a tak jsme nemuseli platit žádný panáky. Prima... (...a ani nechtěl číslo :-).

...tohle je fotečka z jednoho klubíku, kde jsme se taky stavovali - taková veselá.

No.. dnes večer jdeme na Open Air studenten party na zámek, tak jsem zvědav, co němci předvedou. Zítra už bohužel frčím domu, takže jestli bude nějakej post o party na zámku, bude už z Prahy. Byla to fajn dovča - v podstatě tejden totální flákárny.. :-). Tak uvidíme, kdy se dokopu k dalšímu postu.

Guten Tag, Einbahn!

7. dubna 2007

...a ještě jedna

Tentokrát od básníka a recitátora Jendy Branického.

MHD

„Mačkejte se prosím! Dále do vozu!
Děkujeme za pochopení!“
„Hej mladíku! Nešahejte mi na kozu!
Do ní vám nic není!“

Mastný dělník,
usnul
po dobré sklence
Ihned dva hbití mladíci
Hrabou se mu v peněžence

Městská Hovadná Doprava
Hovada zleva
Pletou se pod nohama
Hovada zprava
Hlava nehlava

„Postupte si prosím!
Dále do stroje!
A ten dobytek
Co obtěžuje tu slečnu
Ať vezme si KOŠÍK A Obojek!“

6. dubna 2007

Trocha poezie

Vzhledem k faktu, že se v poslední době věnuji více blogu "mejdan roku", a vlastně ani nevím, co sem psát, jal jsem se Vás oblažit trochou poezie. Báseň napsala jedna má dobrá známá - režisérka, dramaturgyně, herečka a tak nějak všechno co souvisí s divadlem Darina Martinovská. Na jejím blogu s podtitulem: jsem tu - vkládám, skládám, překládám, ... nakládám na hrb sobě i druhým... najdete ještě další dva kousky... Tak ať se Vám líbí...

tkanička

byly duty obě boty

nyní

nohy v nich

jeden krok a had se vine,

vinný s vinou

jiný s jinou...

můj s jinou

předklon

před klon

klon

uchopit to vědecky

dvě decky (trapný verš, že?)

Tak znovu

"jak Tě to učila maminka"?

jedna smyčka,

obtočit...

zatočit...

provléknout...

vytáhnout...

zatáhnout

MAŠLIČKA... smyčka

už není vina na mě



10. února 2007

Porno povídka

Zavítal jsem na dudkův blog a dozvěděl se něco málo o jeho životních cílech... Nechal jsem se inspirovat a když jsem v Písku neměl co dělat, vytvořil jsem krátkou aliterární porno povídku. Hodně jsem váhal, zda ji uveřejnit - přeci jen bych byl nerad, kdybyste si o mně mysleli ještě něco horšího, než teď, ale nakonec..., ..proč ne? Nikoho to číst nenutím a předem upozorňuji:

Tato povídka obsahuje snad všechna sprostá slova od "P", takže jste-li mladší 18 let, okamžitě opusťte tyto stránky, smažte historii prohlížeče a pro jistotu naformátujte disk...

Porno povídka

Parádní panna procházela parkem. Postarší pán pohlédne, potutelně praví: „Pěkná prdelka!“
- „Prasáku!“
- „Panáka, princezno?“
- „Pomalu, pane…“ praví panna plaše.
- „Petr Pařez.“
- „Pěkné příjmení,“ posmívajíce, praví panna. „Pavla Ptáčková.“
- „Pěkně prosím, překrásná paní, poctíte Petra přítomností? Půjdete?“
Pár prochází parkem, přišli před pěkný podnik.
- „Petře?“
- „Pardon, počítám peníze,“ povídá pán, prohlížeje peněženku.
Původnímu plánu – perfektní prcanici, přece pár panáků pomůže. Peněženka prázdná…
- „Proklatě! Prostě Pavlu přefiknu!“ paličatě pošeptává.
- „Pojď!“
- „Počkej!“
Popadne pannu pod paží, pospíchá parkem. Praští pannou pod palmy…
- „Pomóc!“ panna potichu pláče. „Přestaň!“
Přetrhne poutko podprsenky, pohladí prsa.
- „Pomóc! Prosím!!! Plíchníku!!!“ (překlep)
Penis pomalu projíždí panenskou pochvu. Pán přiráží.
- „Petře přestaň…!“
Pozdě…

Postarší prašivá paní postává před porodnicí…

12. ledna 2007

Happy New Year 2007 !!!

Přeji všem sťastný nový rok a dávám si předsevzetí, že sem letos něco přidám
(...a je to :-)

Domácí úkol

Nějak jsem neměl čas sem přidávat posty, ale nyní, když trochu času mám, jsem se rozhodl to změnit!

Protože psaní je sice pěkná věc, ale já bohužel neumím psát tak, aby to někdo vydržel číst, učinil jsem zásadní změnu v pojetí svého blogu. Pod vlivem deviantart.com, blog změním spíče na galerii a budu jen sem tam dodávat komentáře. Dost tedy keců...

Začneme tím, že vám sem frknu svůj domácí úkol, neboli DÚ.

V dnešní době zkouškového období, vás snad potěší, že jsou lidé, kteří se nemusí učit hodiny a hodiny a ke splnění zkoušky jim stačí "Jeden den na cestě" s foťákem. Toto bylo zadání našeho fotoreportu, který jsme měli vypracovat. Doufám, že se vám obrázky budou líbit - těším se na vaše komenty.













Takže tak...