Fenomén současného internetu: YouTube

Původně jsem se chtěl v tomto článku zabývat nejsledovanějšími videi na serveru YouTube, ale čím hlouběji jsem začal do celé problematiky pronikat, tím víc jsem protahoval úvod a zjišťoval, že se můj článek poněkud vymyká původní koncepci. No nic, snad se Vám i přesto bude líbit.
YouTube was founded by Chad Hurley, Steve Chen and Jawed Karim, who were all early employees of… bla bla bla… Kdo chce, ať mrkne na wikipedii. Pro mě je podstatné především to, že 21 měsíců poté, co tito tři hoši YouTube založili, prodali celý systém Googlu za poměrně milých 1,65 miliardy dolarů. To je celkem luxus.
Princip YouTube je asi všem známý, tak jen stručně: jde o internetový server, který sdružuje videa, jež uploadují jeho uživatelé. Každý se může zaregistrovat a podělit se o svá osobní, či oblíbená videa.
S osobními je to jednoduché – když něco vymyslím a natočím, tak si s tím můžu dělat, co chci. Ale jak je to se sdílením videoklipů, pasáží z TV show a jím podobných? To je trochu problém. Kdokoli uploaduje video na YouTube, musí souhlasit s podmínkami užívání služby. No a v nich je napsáno, že nesmí být video erotické, rasistické a bůhví jaké ještě, a také, že nesmí porušovat autorská práva, resp. „copyright“. Běžný uživatel internetu „nic nečte a všechno odklikne“, čímž porušuje zákon a působí YouTubu problémy…
Z právního hlediska ovšem YouTube jako takový nic neporušuje. Server je chráněn americkým autorským zákonem z roku 1998. Tzv. Digital Millennium Copyright Act se vztahuje na „moderní média“ (tedy především internet) a z druhého z jeho pěti článků vyplývá, že na poskytovatele služeb, se při splnění jistých podmínek vztahuje tzv „omezená odpovědnost“, kdy nezodpovídají za obsah míst, které pronajali třetí straně (tj. v případě YouTube běžný uživatel - uploader). Základní ideou tak je, že nikdo není zodpovědný za to co přesahuje jeho možnosti kontroly. No a na to se YouTube může celkem dobře „vymlouvat“…
YouTube je tedy z obliga, ale jeho uživatelé nikoliv. Ti pak zase ovšem mohou spoléhat na zákon o ochraně osobních údajů, takže je vše ok. To z pochopitelných důvodů leželo celkem dlouhou dobu v žaludku společnosti Viacom (Video & Audio Communications), což je (není to tak úplně pravda, ale pro ilustraci) něco jako naše OSA. Společnost Viacom YouTube zažalovala a poslední soud vyhrála. Problém je, že vzhledem k faktu, že YouTube zákon neporušuje – soudila se o IP adresy uživatelů, které porušují autorský zákon svými uploady. Soudní pře ještě probíhá, ale vypadá to, že YouTube prohraje. Argument, že vydáním IP adres přijde o své dobré jméno (ochrana osobních údajů uživatelů) u soudu neobstál…
Toliko pro tuto chvíli k fenoménu YouTube – vzhledem k délce textu, rozhodl jsem se nakonec článek rozdělit na dvě části. Zítra Vás tedy Janek potěší studií největších YouTube legend ever after… V článku se budu věnovat jak reálných postavám, které proslavil jejich videoblog, tak spamovým technikám, virálnímu marketingu a dalším vychytávkám, které YouTube umožňuje…

End of part one :-D